Sennův nezvratný osud

Znáte slavnou filmovou sérii Nezvratný osud? Pointou filmů je, že pokud máte zemřít, smrt si vás najde. Lidé jí sice nejprve uniknout, ona si pro ně však nakonec přijde. K úmrtí postav vede ve filmech řada zdánlivých maličkostí, jejichž souslednost má fatální následek.

Ayrton Senna da Silva. Závoďník, národní hrdina, legenda. Rodáka ze Sao Paola není potřeba blíže představovat. Nepocházel z chudé rodiny, od malička tíhnul k rychlosti a lačnil po vítězství. Tady a teď. Svůj první motokárový závod vyhrál ve třinácti letech, v 17 se stal mistrem Jižní Ameriky a v roce 1981, tedy v 21 letech, ovládl britský šampionát ve formuli Ford 1600. V roce 1982 přišla první nabídka ke vstupu do světa Formule 1, tehdejší udičku od Rona Dennise však odmítl. Do F1 naskočil o dva roky později a premiéru si odbyl v týmu Toleman. Během dalších let vystřídal ještě stáje Lotus a McLaren, se kterým získal tři tituly mistra světa. Osudným se mu stal třetí závod na voze Williams. Ayrton Senna zemřel 1.května 1994.

Abychom pochopili souhru varování a náhod vedoucích k jeho smrti, musíme se vrátit do roku 1989. V osudné zatáčce Tamburello havaroval ve vysoké rychlosti Ayrtonův velký přítel a budoucí stájový kolega Gerhard Berger. Jeho Ferrari vylétlo z trati v rychlosti 288 km/h a narazilo do zdi. Monopost se několikrát otočil a začal hořet. Záchranářům trvalo 16 sekund, než požár uhasili a Bergera mohli vyprostit. Ten jako zázrakem utrpěl spíše drobná poranění, především popáleniny rukou. O pár týdnů později v Mexiku již usedl zpět do závodního kokpitu a vynechal tak jen jeden závod.

Po nehodě řekl Sennovi, že kdyby se taková nehoda stala jemu, byly by následky mnohem horší. “Ty jezdíš rychleji než já, tvůj náraz by musel být mnohem tvrdší a asi by jsi tak snadno nevyvázl,” předpovídal následky Sennovy nehody, aniž by tušil, jakou má pravdu. Oba piloti se shodli, že zeď je příliš blízko trati a měla by se posunout. Proto se na místo v další sezóně před závodem vydali. Shodli se ale, že kvůli říčce těsně za zdí se posunout nedá. Mohlo by se zdát, že už v té době začalo přetahování o Sennův život.

Senna v letech 90 a 91 získal svůj druhý a třetí titul mistra světa. V nadcházejících sezónách však nebyl u Mclarenu spokojen. Vůz přestal být konkurenceschopný a ani jeho pozice v týmu nebyla zrovna ideální. Nedostávalo se mu pozornosti, kterou potřeboval. V roce 1993 dokonce uvažoval o přerušení kariéry. Vzít si od Formule 1 na pár sezón pauzu a věnovat se podnikání i jiným sportům nezní ve světle dalších událostí jako špatný nápad. Nechal se ale přesvědčit k několika startům a nakonec odjel celý ročník.

Další rok tedy přestoupil do Williamsu. Věřil, že má nejrychlejší vůz. Williams měl ale ten rok potíže a auto bylo sice výkonné, ale špatně ovladatelné a Senna s ním musel velmi bojovat. Dokázal i tak zajíždět nejlepší časy, avšak první dva závody sezóny nedokončil. Věděl, že pokud chce bojovat o další titul, musí ve třetím závodě v Imole uspět.

Velká cena San Marina se začala psát černým písmem už během kvalifikace. Nejprve těžce havaroval jiný Brazilec, tehdejší chráněnec Ayrtona Senna, mladý Rubens Barrichello. Po tvrdém nárazu a několika kotrmelcích byl v bezvědomí přepraven do nemocnice. Senna se do ní vloupal, přelezl plot a protáhl se zadním vchodem, aby zjistil, jak na tom Rubens je. Bylo vidět, že o něj má strach. Barrichello z děsivé nehody vyvázl jen se zlomeným nosem a rukou v sádře.

Možná díky tomu získali na okamžik ostatní piloti pocit, že jsou monoposty F1 dokonale bezpečné a nemůže se jim nic stát. Z omylu je vytrhl hned další den nováček Roland Ratzenberger. V zatáčce Villeneuve ztratil kontrolu nad svým vozem, když se mu při rychlosti 306 km/h ulomilo přední křídlo poškozené po kontaktu s obrubníkem v předchozím kole. Tvrdý náraz mu zlomil vaz. Byl na místě mrtvý.

Ayrton byl zdrcený a plakal. Jeho přítel, šéf lékařského týmu F1 profesor Sid Watkins mu start v závodě rozmlouval. “Co ještě potřebuješ dokázat? Jsi trojnásobný mistr světa a jsi očividně nejrychlejší jezdec. Vykašli se na to a pojeďme rybařit.” “Side, jsou určité věci, nad kterými nemáme kontrolu. Nemůžu odejít, musím pokračovat,” odvětil Senna. Byl to jeden z posledních pokusů vytrhnout Sennu z pařátů smrti.

Už od startu závodu se začaly skládat střípky vedoucí k Sennově osudné nehodě. Pedro Lamy startující z konce startovního roštu neviděl přes ostatní vozy monopost JJ Lehta, kterému se nepodařilo odstartovat, a zezadu do něj prudce narazil. Pneumatiky a části vozů proletěly ochranou bariérou a zranili několik diváků. Podle mnohých měl být závod okamžitě ukončen, vedení závodu se však rozhodlo pouze pro restart a na trať vyrazil safety car. Trať byla poseta zbytky obou vozů a bylo třeba ji bezpečně uklidit. Safety car však nedokázal jet dostatečně rychle na to, aby jezdci mohli udržet pneumatiky svých monopostů dostatečně zahřáté. Změna teploty mohla mít za následek nepatrné zmenšení obvodu pneumatik a tím mírné zmenšení výšky monopostů.

Zdá se to jako maličkost, avšak při součtu s dalšími okolnostmi přinesla fatalní následky. Snahou inženýrů F1 je dosáhnout co nejrychlejšího proudění vzduchu pod monoposty, aby se zvýšil přítlak. Auta jsou proto jen několik milimetrů nad zemí. Když se ale prostor mezi asfaltem a podlahou vozu zmenší příliš, vzduch tudy proudit přestane a formule tak přijde o přítlak, který se rovná několikanásobku její hmotnosti. Je to stejné, jako by přestal proudit vzduch kolem křídel ledadla. Prostě by spadlo z oblohy.

To se zřejmě stalo Sennovu monopostu při průjezdu zatáčkou Tamburello krátce po restartu závodu. V zatáčce navíc probíhala postupná výměna povrchu a tak v ní mohla být i drobná nerovnost. Díky souslednosti všech zmíněných okolností došlo v sedmém kole ke kontaktu podlahy jeho monopostu s vozovkou. Prostor pro proudění vzduchu pod monopostem se uzavřel a vůz v rychlosti převyšující 300 km/h ztratil přítlak. Ten podle senzorů dosahoval do té chvíle téměř 4G, což je síla rovnající se takřka čtyřnásobku hmosti monopostu. Vůz opustil trať a i přes to, že Senna okamžitě naplno brzdil a snažil se nevyhnutelný osud ještě zvrátit, drsnému nárazu do zdi zabránit nedokázal. Monopost se s ní střetl v obrovské rychlosti pravým předním kolem a následně celým bokem. Prudký náraz doslova rozdrtil zavěšení předního kola, jehož úlomek pronikl přilbou a v oblasti spánku i lebkou až do Sennovy hlavy.

Závod byl okamžitě přerušen. Na místo nehody během malé chvíle dorazily záchranné jednotky a přistál vrtulník. Na okruhu panovalo absolutní ticho. Všichni si uvědomovali závažnost okamžiku, i když o úlomku v Sennově hlavě ještě neměli ani tušení. Senna se nehýbal. Po jeho vyproštění a transportu zůstaly na místě kromě trosek vozu velká červená skvrna a dva otisky pneumatik na zdi. Nikdo to nechtěl říct nahlas, všichni však mysleli na nejhorší.

Ve vrtulníku a v nemocnici museli doktoři Sennu dvakrát resuscitovat. Stále ho nechtěli vydat. Bojovali o něj. Marně. “Před dveřmi čekalo mnoho lidí, aby se dozvěděli něco o stavu brazilského jezdce, velkého šampiona. Otec Amádeo mu dal rozhřešení, zahnal plameny pekelné, pomodlil se a svěřil Ayrtona Bohu. Bylo 18:30. V 18:40 byl prohlášen za mrtvého,” stojí v církevních záznamech v nemocnici.

Závod v Imole byl dokončen v 16:20. Zvítězil Schumacher před Larinim a Häkkinenem. Že Senna pravděpodobně nepřežije se dozvěděli až od svých týmových manažerů, kteří je odváděli ze stupňů pro vítěze. Toho dne šampaňské neteklo. Na příští velké ceně v Monaku zůstala první dvě místa na startovním roštu prázdná. Na počest obou zesnulých pilotů do nich byla domalována brazilská a rakouská národní vlajka. Držela se minuta ticha.

Když 4. května přepravovali rakev se Sennovými ostatky v jeho rodném Sao Paolu z letiště do Monument hall, lemovaly cestu statisíce lidí. Fronta na veřejnou mši za šampiona dosahovala několika kilometrů. O den později byla rakev přepravována na hřbitov Morumbi. Sennu na poslední cestě doprovázelo jeden a půl milionu lidí. Na jeho hrobě je mosazná deska s nápisem “Nada pode me separar do Amor de Deus” - “Nic mě nedokáže oddělit od lásky Boží.”

Ayrton Senna září i na nebi. Z rozhodnutí Mezinárodní astronomické unie byla na jeho počest pojmenována hvězda v souhvězdí Vozky. Vozka představuje athénského krále Erichthonia, kterého vychovala Athéna, bohyně moudrosti a vítězné války.

Senna je dodnes považován za jednoho z nejlepších pilotů historie F1. Niky Lauda o něm kdysi prohlásil “Je to nejlepší jezdec, co kdy žil.”

Zpět na články