Nejrychlejší vysavač - Brabham BT46B

Abychom pochopili, proč tento jedinečný vůz vlastně vznikl, musíme začít povídání někde jinde. U konkurence. U Lotusu.  

Anthony Colin Bruce Chapman. Legendární konstruktér automobilů a zakladatel společnosti Lotus Cars. Muž, který změnil svět sportovních a závodních vozidel. Byl to právě on a jeho konstruktér Peter Wright, kdo objevili, že zrychlením proudění vzduchu pod vozidlem vznikne větší přítlak a vůz v důsledku tohoto efektu dokáže projíždět zatáčky mnohem vyšší rychlostí.

Colin Chapman využíval znalostí nabytých při studiu inženýrství na University College London a při službě v Britském královském letectvu. Principy z konstrukce letadel přenášel na své vozy a ve světe Formule 1 způsobil doslova revoluci. Mezi jeho nejdůležitější inovace patří například zavedení stavby samonosných karosérií nebo památný Lotus 88 s dvojitým šasi a karosérií z uhlíkových vlákem.

Když představil svůj “okřídlený” Lotus 77 s Venturiho tunely pod vozem a jeho následné vylepšené modely, bylo evidentní, že mu ostatní týmy nemohou konkurovat. Gordon Murray, mladý konstruktér Brabhamu, však rychle pochopil, oč Lotusu jde. Přitlačit vůz co nejvíce k vozovce. A právě zde se začíná psát náš dnešní příběh - o vzniku nejrychlejšího vysavače na světě. O závodním voze, který odstartoval do jediné Velké ceny a vyhrál ji. O Brabhamu BT46B.

Brabham měl pro sezónu 1978 připravený model BT46. Jenže u toho nebylo možné tunely pod autem vytvořit. Důvod byl prostý. Zatímco Lotus používal motory Cosworth V8, pod kterými bylo pro tunely dostatek místa, Brabham byl osazen dvanáctiválcovými boxery Alfa Romeo, které byly ploché a nebylo tedy kudy vzduch vést. Murray si však vzpomněl na Jima Halla, který na svém voze Chaparall experimentoval s přísavnými ventilátory.

Došlo tedy k zásadní přestavbě vozu. Nově byl osazen ventilátorem, který byl takzvaně pro podporu chlazení motoru a tím pádem legální. Ono totiž existovlo pravidlo zakazující “pohyblivá aerodynamická zařízení.” Ventilátor však nasával vzduch i skrz vodorovně namontovaný chladič nad motorem. Murray dokázal elegantně vyřešit také problém síly přítlaku v rozdílných rychlostech. Čím jel vůz rychleji, tím rychleji se točil ventilátor a o to více vzduchu pod autem odsával. Mezi rozsáhlé úpravy modelu BT46B oproti původnímu BT46 dále patřilo utesnění motorového prostoru a prostoru mezi boční spodní hranou a vozovkou.

Na Velkou cenu Švédska v Anderstopu byly připraveny dva vozy BT46B. Pro Niki Laudu a Johna Watsona. Právě Lauda neměl vůz příliš v lásce. Kritizoval, že vůz generuje přílišné přetížení na hlavu řidiče a upozorňoval, že pokud se budou vozy v tomhle směru dále zlepšovat, budou mít jezdci problém odolávat takovému přetížení po celou dobu závodu. Brabham před závodem ještě ventilátory zakryl víky od popelnic. Po jejich sundání bylo ale všem jasné, co se děje. Ostatní týmy proti Brabhamu okamžitě protestovaly, ale vozy nakonec byly do závodu puštěny a Niki Lauda závod vyhrál.

Po závodě si Mario Andretti stěžoval, že vůz skrz ventilátor vyhazuje kamení a vše, co na trati požere. Že vlastně funguje jako takový vysavač nečistot. To sice Murray rozporoval a tvrdil, že díky konstrukci může vůz nečistoty vyhazovat jen bokem, ale i tak se protesty stupňovaly. Majitelem Brabhamu byl Bernie Ecclestone, který se právě v roce 1978 stal také prezidentem FOCA (Asociace konstruktérů) a týmy v čele s Colinem Chapmanem mu hroziliy, že pokud vozy BT46B nestáhne, přijde o jejich podporu. Zprvu to vypadalo, že Brabham bude moci vozy použít na tři závody. Bernie si ale vždy uměl situaci správně spočítat a vyhodnotit, nakonec tedy došlo k okamžité přestavbě obou monopostů zpět na původní BT46, které nasadil Brabham hned v dalším závodě. Velká cena Švédska tak byla nakonec jediným závodem, kde “Vysavač” nastoupil a paradoxně i vyhrál.

Pro sezónu 1979 nachystal Murray nový vůz, BT47. Ten využíval stejnou koncepci jako Hallův Chaparall se dvěma ventilátory. Než ale vůz vyjel na trať, změnila FIA pravidla a tento model tak nikdy do závodu nenastoupil.

Gordon Murray si ale nezoufal dlouho. Jeho Brabhamy osazené turbomotory BMW s Nelsonem Piquetem za volantem vyhrály tituly mistra světa v letech 1981 a 1983. Murray následně přešel k McLerenu a podílel se na vývoji jeho vítězných vozů mezi lety 1987 až 1989. Pro McLeren také stvoři legendární třímístný cestovní vůz F1 a SLR McLeren Mercedes.

Konstrukci automobilů se Murray věnuje dodnes. V příštích měsících má jeho společnost představit novou cestovní bombu, která bude odkazem na ikonický Brabham BT46B. Vůz bude pohánět motor Cosworth a na jeho zádi bude…vysavač.