menu
0 ks

Zpět na články

Jody Scheckter

Explodoval na scéně jako nevyzpytatelný divoký muž náchylný k haváriím. Svými činy vystavoval sebe i své soupeře velkému nebezpečí. Jody Scheckter se stal nechvalně proslulým tak, že způsobil jednu z největších nehod v historii Formule 1. Po ní byly dokonce vzneseny  požadavky, aby mu byl tento sport zakázán. Nestalo se tak, Jody se  srovnal a soustředil svůj značný talent a ambice na to, aby se stal mistrem světa. Po dosáhnutí svého cíle (s Ferrari, které následně čekalo na další titul celých 21 let) rychle odešel do důchodu.

Jody Scheckter se narodil 29. ledna 1950 ve východním Londýně v Jižní Africe, kde jeho otec vlastnil místní obchodní zastoupení Renaultu. Jody tam pracoval jako strojní učeň a naučil se řídit, když byl docela mladý. Závodit začal nejprve na motocyklech a poté v sedanech. Ve svém prvním národním závodě mu kvůli nebezpečné jízdě ukázali černou vlajku a vykázali ho z okruhu. Nakonec se naučil zmírnit svou agresi s takovou dovedností, že se stal pravidelným vítězem. V roce 1970 vyhrál jihoafrickou sérii Formule Ford a získal  stipendium Driver To Europe. S cenou pro vítěze - hotovostí 300 liber a letenkami do Anglie pro sebe a svou manželku Pam - se Jody vydal na cestu stát se nejlepším jezdcem na světě. To byl vždy jeho cíl. Ale cesta, kterou se k dosažení tohoto cíle vydal, byla zpočátku posetá troskami a mnozí uvažovali, jestli tuto odyseu vůbec přežije.

V Anglii se „jihoafrický divoký muž“ rychle proslavil jako vítěz závodů  Formule Ford a Formule 3, se kterými ale zároveň boural s alarmující frekvencí. Zdálo se, že jeho drsné rysy a vytrvalá osobnost odpovídají jeho tvrdohlavému řízení. S vlnitými vlasy a zamračeným výrazem mluvil otevřeně a měl divokou povahu. Přesto ale byla jeho rychlost nepopiratelná a jeho ovládání vozu bylo skvělé. Pozorovatelé motoristických talentů věřili, že tento diamant potřebuje pouze vyleštit, aby se z něj stala síla Formule 1, s níž je třeba počítat. McLaren mu dal k dispozici vůz na zkušenou při Grand Prix USA 1972 a poté s ním v sezóně 1973 uzavřel smlouvou na příležitostné jízdy se třetím vozem.

Ve Velké ceně Francie okamžitě zaujal Jody tím, že se ujal vedení na začátku. Poté došlo k divoké kolizi s Lotusem Emersona Fittipaldiho, který  Scheckterův  McLaren poslal ven z okruhu. Tento šílenec, běsnil  Fittipaldi, je hrozbou pro sebe i všechny ostatní a nepatří do F1. Hnutí proti Scheckterovi získalo značný impuls ve svém příštím závodě, Velké ceně Británie v Silverstone. Jody se kvalifikoval na šestém místě a v úvodním kole byl čtvrtý, když se přeplněné pole 28 aut sbíhalo rychlostí 150 mil za hodinu v rohu Woodcote. Scheckterův McLaren se vymkl kontrole a divoce se točil středem smečky, než prudce vrazil do betonové stěny. I když se Jody vyšplhal z kouřících trosek, zcela nezraněn, chaos, který způsobil ještě nějakou dobu přetrvával. Velké mraky kouře a prachu zakrývaly detaily, ale vzduchem letěly záblesky aut a na značnou plochu dopadlo velké množství trosek. Naštěstí  jediným zraněním byla zlomenina nohy, kterou utrpěl jezdec týmu Surtees Andrea de Adamich, ale osm aut bylo zcela zničeno a Jody Scheckter byl odpovědný za způsobení do té doby finančně nejhodnotnější nehody Formule 1. Požadavek Asociace jezdců Velké ceny na jeho okamžité vyloučení byl odložen, když McLaren souhlasil s „odpočinkem“ svého ukvapeného nováčka.

Když se vrátil, na Grand Prix Kanady v Mosportu se Jody okamžitě srazil s Tyrrellem Francoise Ceverta a oba se navzájem vyřadili ze závodu. Byl to však Cevertův chlebodárce Ken Tyrrell, který podepsal s Scheckterem smlouvu, aby nahradil odcházejícího Jackieho Stewarta a stal se Cevertovým týmovým kolegou pro rok 1974. Je smutné, že toto partnerství nikdy nevzniklo, protože Cevert  se zabil při hrozné nehodě během tréninku pro příští závod v americkém Watkins Glen. Jody Scheckter byl prvním jezdcem na místě a to, co v ten moment  uviděl, mělo zásadní vliv na zbytek jeho závodního života. Ve skutečnosti Jody řekl: „Od té doby bylo všechno, o co jsem se snažil ve Formule 1, zachránit si život.“

Ken Tyrrell mu pomohl vyžehlit chyby, které mu zůstaly v jeho závodním repertoáru a trval na tom, že musí přestat dělat chyby a soustředit se na dokončení závodů. Se svou agresí a svým Tyrrellem, navíc pod větší kontrolou, vyhrál Jody dvě Grand Prix v roce 1974 a skončil třetí v celkovém pořadí šampionátu. S Tyrrellem zůstal ještě další dvě sezóny a každý rok vyhrál závod, ale cítil, že technika  Kena Tyrrella už nestačí na vítězství v celém šampionátu, po kterém tak toužil. V roce 1977 přešel k novému týmu Wolf Team a hned vyhrál tři závody. Poté, co skončil celkově na druhém místě za Niki Laudou na Ferrari, se Jody rozhodl, že právě vozy z Maranella jsou tou správnou cestou a Enzo Ferrari ho šťastně najal. „Je to bojovník a má konzistentní výkon po celou délku závodu“ řekl Enzo o vyspělé verzi Jodyho Schecktera.

Enzovy vozy z roku 1978 sice neměly mistrovský potenciál, ale vše se sešlo hned následující rok, kdy Jody s týmovým kolegou, legendárním Gillesem Villeneuvem, nakonec dosáhl svých ambicí. Jody a Gilles se stali blízkými přáteli a závodili v dobromyslné rivalitě.  Jihoafričan čelil vynikající rychlosti francouzského Kanaďana konzervativnější strategií sbírání bodů, která se vyplatila a udělala z něj mistra světa z roku 1979.

 „Tento Scheckter se ukázal být moudrým koordinátorem svých vlastních schopností a potenciálu, člověkem, který plánuje věci s ohledem na konečný výsledek nebo pro bezpečnost“, prohlásil Enzo Ferrari.

V Jodyho mysli dosáhl jediného důležitého výsledku. Sezónu 1980 strávil u Ferrari, aby splnil své smluvní závazky a poté odešel do důchodu ve věku 30 let.a Již bohatý na závodní zkušenosti se stal ještě bohatším jako vychytralý obchodník v oborech, které byly daleko od závodění Formule 1. V Americe založil high-tech bezpečnostní společnost, kterou  následně prodal a vzal si čas na koučování závodních kariér svých synů Tomase a Tobyho, než se nakonec pustil do ekologického zemědělství v Anglii. Jeho farma v Laverstoke  Parku se stala jedním z hlavních propagátorů ekologického zemědělství.

Ale to už je zcela jiný příběh

Mrkněte na náš e-shop, třeba na obraz Jody Schecktera nebo koženou cestovní tašku v barvách jeho šestikolového monopostu Tyrrell P-34.

Zpět na články

255 lajků