Píše se datum 9. dubna 1976 a Peugeot za protestů příznivců Citroënu přebírá francouzskou automobilku pod své otěže. Fanoušci Citroënu se obávali, že touto akvizicí upadne legendární schopnost inovace. Zastřešující firmou se stala skupina PSA (Peugeot Société Anonyme), která dodnes stojí mimo obě značky, ale poskytuje společné inženýrské a technické zázemí.
Pro Citroën to nebylo dobré období. Prodeje značky klesají na alarmující čísla. Potřebovali novou řadu. Model GS byl téměř deset let starý a Visa byla trhem přijata vlažně, rekordy v prodejích netrhala. Automobilka zahájila práce na projektu s názvem XB. Projekt XB měl v roce 1982 podpořit model GSA a později ho nahradit. Mělo jít o rodinný vůz střední třídy s patřičnou avantgardností náležící právě této značce.
Design: až příliš divoké Volvo ze kterého se stal Citroën
Ve druhé polovině 70. let dostalo italské studio Bertone požadavek od Volva o vytvoření studie nástupce „třístovkové“ řady. Práce se chopil tehdejší šéfdesignér Marcello Gandini, který navrhl studii Tundra. Hned při prvním pohledu vám naskočí velká podobnost s modelem BX. Tundra ale přece nesla emblémy značky Volvo?! Manažerům švédské značky se zdál vůz až moc futuristický a tím pádem spolupráce padla. Tundry si všiml Citroën a bylo jasné, to je ta avantgardnost, kterou chtějí. Design do finální podoby doladili designéři Citroënu ve Velizy.
Zajímavý fakt je, že v době kdy u Bertoneho pracovali na Citroënu BX, pracovali i na návrhu Škody Favorit.Oba designy vozů dokončil přibližně ve stejné době, bohužel Favorit zatěžovaný schvalovacími procesy sovětským svazem se dostal na trh až o pět let později. Nemluvě o zásahů do designu, kdy z Bertoneho vize zůstal prakticky jen základ.
Inženýři přidali koncepci „vše vpředu“, nové koncernové motory a slavné hydropneumatické odpružení. Sečteno podtrženo, směs těchto ingrediencí vytvořila obrovský obchodní úspěch. Dne 23. září 1982 byl slavnostně představen přímo pod Eiffelovou věží v Paříži. BX se udržel ve výrobě od 1982 do 1994.Automobilka prodala celkem 2 315 739 kusů modelu BX, což z něj činí druhý nejprodávanější model Citroënu. Během životního cyklu prošel BX pouze jednou modernizací, a to v roce 1986. Novinka dostala mírně přepracovaný exteriér a kompletně novou, upravenou palubní desku. Vznikl nespočet variant tohoto modelu. Od dálničního křižníku se 160 koňmi až po praktickou variantu kombi s dieselovými jednotkami. Výbava BX byla velmi bohatá, různé varianty modelů nabízely elektrické zrcátka, okna, kožené sedačky nebo klimatizaci. Na výběr byla široká paleta benzinových i dieselových motorů, které šli kombinovat s manuální i automatickou převodovkou.
BX GTi 16v
V roce 1987 vstupuje do nabídky nová vlajková loď modelu BX a to BX GTi 16v. První verze 16v disponovali výkonem 108 kW (147k). Pro vybrané trhy byla dostupná verze se 116 kW (158k), ta byla bohužel po roce stažena z prodeje kvůli své poruchovosti. Model GTi byl sportovně laděným, praktickým a díky hydropneumatickému odpružení i pohodlným vozem. Na přelomu roku 1989/1990 prodělalo GTi facelift v podobě nových optických prvků a nárazníky byly nově z laminátu, nikoliv z plastu jako dřívější model.
BX 4TC
V roce 1985 Citroën vstupuje věhlasné skupiny B v soutěžích rallye. Skupina B byla asi nejpopulárnější kategorii v rallye. Objevila se v roce 1982 a byla zrušena v roce 1987 po tragických nehodách Henriho Toivonena a Joaquima Santose. Z této kategorie dodnes běhá mráz po zádech nejednomu automobilovému nadšenci. Jednalo se skutečně o monstra na čtyřech kolech. Téměř nulové technické předpisy daly vzniknout neskutečným strojům s výkony, které vyžadovaly opravdové piloty. Šlo o neskutečný adrenalin, minimální bezpečnostní omezení a skoro žádné regulace pro konstruktéry. Davy diváků, kteří na poslední chvíli uskakovali před monstry v plném nasazení.
S tímto oznámením představuje soutěžní verzi BX 4TC a její sériový derivát. Sériových kusů bylo nutné postavit 200 kusů, jelikož to vyžadovala pravidla skupiny B. Návrat do mistrovství světa skončil katastrofou, tovární BX se zúčastnily pouze tří podniků, nejlepšího výsledku dosáhl Jean-Claude Andruet šestým místem ve Švédsku, jinak s týmovým kolegou Philippem Wamberguem končili předčasně pro technické závady. Vzhledem k tomu, že FIA oznámila konec skupiny B, další vývoj auta už neměl pro automobilku smysl. Soutěžních aut vzniklo dvacet. Pohonné ustrojí disponovalo čtyřválcem o objemu 2142 cm3 o výkonu 265 kW (koncernové dílo Chrysleru). Konstruktéři jej otočili o 90 stupňů a vybavili turbodmychadlem Garrett a vstřikováním Bosch K-Jetronic, přední část musela být prodloužena. Původně měl skoro 2,16 l, ale při použití koeficientu 1,4 pro přeplňované motory by se nevešel do třílitrové třídy. Hydropneumatické odpružení zůstalo zachováno, pětistupňovou převodovku daroval Citroën SM, brzdy zase CX.
Ani silniční verze naladěná jen na 147 kW a stavěná u Heuliezu v Cerizay nezaznamenala bůhvíjaký úspěch. Z dvou stovek vyrobených jich automobilka prodala za astronomických 248,5 tisíce franků (skoro pětinásobek základního BX 14!) pouze 86 kusů. A to ještě 24 vykoupila zpět kvůli tragické kvalitě a spolehlivosti zpět a nechala sešrotovat. O vzácnosti tedy nemůže být pochyb. Přitom z klidu na stovku dokázala střela zrychlit za 7,5 s a upalovala až 220 km/h. Po ukončení skupiny B sláva modelu BX začala upadat i na trhu. Po roce 1990 bohužel zájem o modely BX začíná klesat a Citroën začíná připravovat nástupce. Model Xantia. Díky ukončení modelu BX, odešel z nabídky jeden z posledních výrazně originálních automobilů, kterými byl vždy Citroën znám. Navzdory vyrobeným více než 2 milionům exemplářů, je dnes poměrně vzácné na tento vůz narazit.
Zdroje: hemmings.com, motor1.com, jalopnik.com, FavCars.com
Copyright © 2024 | created in Zlin by Weboo | All rights reserved.
